Loňské Portugalsko se úžasně povedlo, takže rozhodování, jestli koupit letenky za 25 eur do Porta, bylo jednoduché. Bohužel původní plán letět ve čtyřech se čtyři dny před odletem musel upravit na tři osoby, ale výlet jsme si i tak užili.
 |
| Pohled na most Ludvíka I. a čtvrť Ribeira |
Pondělí 6.9.2021 - cesta do Porta
Odjezd z Brna autobusem byl naplánovaný na 9:40, naštěstí jsem z Uherského Hradiště vyjel už po sedmé hodině, a udělal jsem dobře. Celková cesta do Brna totiž trvala téměř dvě hodiny, po cestě jsem se i trochu bál, abych někde nezůstal stát a autobus vůbec stihl. Naštěstí vše dopadlo dobře, navíc i autobus z Prahy přijel včas a my se mohli vydat na letiště do Vídně. Po dvanácté hodině jsme už stáli u terminálu, nachystali batohy tak, abychom mohli v pohodě projít kontrolou a konečně si mohli dát pivo, úplně na stejném místě a u stejného stolu, jako při minuloročním výletu do Lisabonu. Dopili jsme druhé pivo a byl čas jít na odletovou bránu a nabrat směr Porto. Bohužel už při posazení do letadla nám bylo ohlášeno, že odlet bude meškat asi 55 minut. Nakonec kolem 16. hodiny jsme se rozjeli po runwayi a letěli vstříc novým zážitkům. Letadlo bylo téměř plné, sedělo v něm spoustu Čechů a Slováků a tak jsme s jedním pokecali. Jmenoval se František, vůbec nevěděl kde je nebo jak se sem dostal, už měl skoro dopitého půllitra Beefeatera a samozřejmě byl z Brna. A my s Janem jsme nemohli vynechat pivo, tentokrát to nebyl naštěstí Heineken, ale nějaké rakouské a bylo výborné.
 |
| Naše grupa u brány F16, ze které jsme letěli |
Let trval přibližně 3 hodiny a v 18. hodin místního času (posun o jednu hodinu vůči ČR) jsme přistáli do polojasného, teplého počasí Portugalského města. Vešli jsme do hlavní haly letiště, chvilku hledali metro a dorazili do centra Porta, na zastávku Trindade. Prvním důležitým úkolem bylo najít místo, kde vyzvedneme klíče od ubytování, následně najít obchod, kde koupíme víno, třetí bod byl vyrazit na vyhlídku a pozorovat západ Slunce.
První bod se podařil splnit rychle, ten druhý byl větší oříšek. Tím, že jsme chtěli být brzo u mostu Ludvíka I., jsme šli a šli, ale obchod nikde. Most jsme přešli a šli hledat štěstí do části Vila Nova de Gaia, tam se už podařilo koupit 3 láhve vína. Třetí bod bohužel nevyšel vůbec. Bylo příliš oblačno na to, abychom vůbec zachytili kousek Slunce. Ale až tak to nevadilo. Sedli jsme si do parku Jardim do Morro. Výhledy na město a most byly dechberoucí. Nastal ale problém - jak otevřít víno, když nemáš otvírák ani selfie tyč (určitě si pamatujete na minulý rok)? Česko Slovenské ručičky si ale vždy dokážou poradit. Co tak zkusit otevřít balzámem na rty? Ale jo, proč ne! Povedlo se a my mohli pít naše první (a druhé) víno. Člověk si takové chvíle užívá plnými doušky, už jen tím, že celý den musel cestovat.
 |
 |
| Noční pohledy na Porto |
Začala být tma a my začali mít hlad. Sešli jsme proto k řece Douro, do vyhlášené čtvrti Ribeira, plné restaurací a barů. Našli jsme fajn podnik s posezením venku, objednali litr vína a sendviče a užívali si výhledy, tentokrát ze spodní části. Kousek od nás hrála kapela, pozorovali jsme vše kolem a sledovali asi 30 kilovou slečnu, jak si objednává známé jídlo Francesinha (o tomto jídle později), které samozřejmě nezvládla sníst téměř vůbec. Škoda takového plýtvání jídlem. Na Porto se začal snášet déšť, to nám ale náladu pondělního dne nezkazilo.
Na ubytování jsme se vydali přibližně ve 22:45 a byla to makačka. Porto je celé na kopci, takže nám tato cesta zabrala téměř 45 minut. Ubytování jsme měli parádní, 2 pokoje + obývák s kuchyní, takový pěkný byt 3+kk. Pustili jsme si ještě bábu pod kořenem (kdo neviděl, tak zde) a Scotty doesn't know (film Eurotrip) a šli spát. Večer jsme se ještě domluvili, co podnikneme další den. A jsme rádi, že jsme program správně vybrali, protože úterní den byl tím nejlepším z celého výletu.
Úterý 7.9.2021 - Aveiro a Costa Nova
Ranní vstávání v 6:30 nebylo úplně skvělé po 5,5 hodinách spánku, ale na tento den jsme se opravdu těšili. Jano vyrazil dříve a my jsme s Jankou dorazili na vlakové nádraží Sao Bento přibližně v 7:20. Vlak měl jet 7:30, nakonec jsme ještě 20 minut museli počkat. Cesta do Aveira trvala přibližně hodinu a dvacet minut, po cestě bylo pár krásných míst, kde šlo sledovat oceán opravdu zblízka. Aveiro má moc pěkné centrum a okolní budovy a samotný plavební kanál je opravdu moderní záležitostí. Sešli jsme z vlakového nádraží k začínajícímu kanálu a při něm směrem do centra. Hledali jsme nějaké místo, kde bychom mohli posnídat, protože dopoledne bylo už v pokročilém stádiu. Po cestě nás trošku skropil déšť, ale to bylo to poslední, co se na obloze stalo, protože následně už začalo být opravdu pěkně. Snídaně byla super, dokázal jsem vylét kafé, které vlastně ani nepiju. Ke snídani jsem také dostal naprosto úžasný čerstvě vymačkaný džus, ani jsem nezjistil, jaké ovoce tam bylo.
Po snídani jsme dál prozkoumávali krásy tohoto města, zamířili jsme do parku Parque de Santo António. Krásný park, kousek od centra, ve kterém jsme strávili docela dlouhou dobu, se nám opravdu hodně líbil. Pěkné stavby, chodníčky, rybníček a fajn procházka.
Vrátili jsme se blíže k plavebnímu kanálu, při kterém jsme se krásně prošli a zamířili na oběd. Našli jsme pěkné místečko u kanálu, objednali si salát a pivo, a užívali si narůstající teplotu a čím dál lepší oblohu bez mráčků. Po obědě jsme skočili do obchodu na pivo a víno a zamířili na zastávku, ze které nám měl jet autobus do Costa Novy. Autobus opravdu během 15 minut přijel a my se vydali na cestu k nádherným plážím a krásné architektuře.
Cesta trvala skoro 45 minut, ale brzy jsme vystupovali na konečné zastávce a zamířili na pláž. Pár lidí na plážích bylo, někteří se dokonce koupali, my jsme si otevřeli pivo a kochali se nádherou. Počasí bylo překrásné, obloha byla bez mráčků a pak to přišlo. Hecneme to? Koupat se v Atlantickém oceánu? Jdeme na to! První jsem se odhodlal já, užíval jsem si vlny, vodu, také hodně soli. Ale stálo to za to. Janka se nakonec také odhodlala po mém přemlouvání. Voda byla úžasná. Každý by asi čekal, že voda bude studená, jelikož se jedná o oceán, ale tím, že bylo opravdu horko, tak se to tak nezdálo. Do vody jsem následně vlezl ještě jednou, protože když už jsem tady, tak si to musím užít!
 |
| Pivko a chill |
 |
| Pobřežní hlídka |
 |
| Slavoj forever |
Dopili jsme víno, trošku uschli a následně zamířili po pláži dál směrem do vesnice. Rozhodli jsme se totiž, že když je krásné počasí, užijeme si západ Slunce na pláži. Začali jsme hledat restauraci, kde nám udělají pizzu s sebou. Ve všech restauracích a obchodech zrovna běžel zápas Portugalské reprezentace s Ázerbájdžánem. Po několikerých pokusech se povedlo, 3 pizzy jsme měli v krabicích, koupili jsme další víno a mohli jít zpět na pláž. Našli jsme si fajnové místo na sezení, otevřeli víno a naprosto si užívali, jak žlutý kotouč zapadá za oceán.
 |
| Krásná Costa Nova |
 |
| Západ Slunce |
Jakmile byla tma, objednali jsme si Uber, dojeli zpět do centra Aveira a šli přímo na vlakové nádraží, chvilku jsme počkali na vlak a jeli zpět do Porta. Sám jsem byl hodně utahaný, tak se mi dokonce povedlo i usnout, což se mi vůbec v dopravních prostředcích nestává. Na chvilku mě probral průvodčí, že nemám respirátor řádně nasazený, tak jsem si ho upravil a spal dál. Po příjezdu na Sao Bento jsme ihned vyrazili na ubytování, vypili nějaké to vínko a šli spát. Nejlepší den celého výletu.
Středa 8.9.2021 - centrum Porta a návštěva Estádio do Dragão
Tentokrát budíček 8:00, očekáváme ale déšť během dne. Ten přichází když sedíme na snídani u vlakového nádraží Sao Bento. Snídaně opět luxusní. Až tak luxusní, že dnes můžeme vynechat oběd.
Dnešní plán je pochodit centrum, vyhlídky a památky. Projdeme centrum, chodíme úzkými uličkami, nahoru dolů, kilometry přibývají. Zamíříme i ke katedrále Sé do Porto, to nás zrovna hodně skrápí déšť, tak se jdeme schovat a zároveň na prohlídku. Následně se počasí zlepšuje, projdeme se znovu po břehu řeky a míříme zpět do kopce k vlakovému nádraží, kde nás Janka opouští a míří znovu do Aveira, za kamarádkou. Už dříve mě napadlo, co dělat s volným odpolednem. Co se zajet podívat k fotbalovému stadionu FC Porto, Estádio do Dragão?
 |
| Ingreja dos Clérigos |
Cesta metrem trvá opravdu chvilku a během sekundy stojíme u stadionu, protože zastávka je přímo u něj. Stadion je opravdu obrovský, zajdeme dovnitř a ptáme se, kdy je možné jít na prohlídku stadionu. Prý až nejdřív v 16:00, jenže je 14:00, tak co budeme dělat? Během přemýšlení navštívíme fan shop, mrknem, co tam prodávají a rozmyslíme se. Nakonec vymýšlíme alternativní program. Koupíme vstupenky na 17:00 a daný čas využijeme na procházku při řece Douro, kde projdeme 5 ze 6 mostů, které vedou skrz Porto. Cesta k řece je ale náročná, kopec dolů šílený.
 |
| Jeden ze šesti mostů, které vedou napříč městem |
Jakmile projdeme všechny mosty, dáváme se opět do prudkého kopce nahoru, blíže ke stanici 24 de Agosto, po cestě kupujeme pivo, odpočineme a jedeme zpět k Estádio do Dragão. Máme ještě chvilku času, tak obejdu celý stadion, udělám pár fotek a 17. hodina se začíná blížit. Vyjedeme výtahem do dalšího patra a stadium tour může začít.
 |
| Media room |
Nejprve projdeme parkovištěm, na kterém je na zdích spoustu fotografií z úspěšných zápasů a momentů, které mají navodit pocit respektu a toho, aby se tým, který sem přijede hrát, bál. Následně zamíříme do Media roomu, kde v pěkné zasedačce je místo pro až 90 novinářů, kteří se účastní zápasů nebo tiskových konferencí. Následně už se posunuje ke kabině hostů, která je ve stejném stylu, jako daná parkoviště. Kompletně oblepená hvězdami Porta, jak současnými, tak minulými, aby hostující tým byl v nekomfortní pozici. Kabina není ani až tak pěkná, protože přece soupeři nebudeš chystat plný servis, chceš mu to co nejvíce ztížit. Po návštěvě kabiny se už přesouváme tunelem ke hřišti. Úchvatný pohled na tribuny, na krásný trávník. Stadion má kapacitu 50 tisíc a atmosféra tady musí být úžasná. Škoda, že byla zrovna reprezentační pauza. Češi zde odehráli čtvrtfinále EURO v roce 2004 proti Dánsku, s jednoznačným výsledkem 3:0. U hřiště si uděláme spoustu fotek a tímto momentem končí prohlídka stadionu. V ceně je ještě prohlídka muzea, na kterou máme přibližně hodinu, protože v 19:00 zavírají.
 |
| Kabina hostí |
 |
| Hulk! |
 |
| F.C.P. |
 |
| Tohle Arsenal nikdy nevyhraje |
 |
| A tohle taky ne |
Něco tak špičkového jsem ještě neviděl. Tohle je muzeum s velkým M. Co všechno v muzeu bylo k vidění, jak bylo interaktivní, různé dotykové obrazovky, zvuky, vše krásně popsáno, všechny poháry vystaveny, úžasné expozice. Dokonce sochy bývalých hráčů jako Hulk nebo Ricardo Carvalho, opravdu jsem z toho byl nadšený. A na konec prezentace, ze které mrazilo. Naprosto špičkové, doporučuju. Za cenu 15 eur jsme dostali solidní nášup, jak prohlídky, tak muzea. A taky jsem se mohl vyfotit u obou evropských pohárů, které Porto dokázalo vyhrát - Ligu mistrů a Evropskou ligu. V muzeu na Emirates Stadium bych se s těmito poháry asi vyfotit nemohl. A ani v budoucnu. Moc si vážím toho, že tam se mnou šel i Jano, že dal těch 15 eur, i když není fotbalový fanoušek.
Po návštěvě jsem odjeli metrem zpět na zastávku Trindade, ze které jsme vyrazili hledat obchod, abychom koupili víno na večerní posezení na stejném místě jako v pondělí. Obchod jsme našli parádní, měli "naše" víno, dokonce ve slevě, a pokračovali jsme přes řeku na druhou stranu a tam se potkali s Jankou, která přijela z Aveira. Opět bohužel nebyl západ Slunce, ale i tak jsme si užili pohodu, poseděli a vypili dvě láhve, a vyrazili do spodní části Vila Nova de Gaia, k řece. Nyní přišel čas na Francesinhu. To je to jídlo, o kterém jsem psal v pondělí.
Co je to Franceshinha? Francesinha obsahuje plátky bílého chleba, mezi něž se vloží šunka, pečené hovězí maso a portugalské uzeniny linguiça a chipolata. Nahoru se dá plátek sýra a sendvič se zapeče, někdy se přidává také volské oko. Francesinha se podává na talíři přelitá speciální omáčkou z piva, rajčat, hořčice a papriček piri piri a jí se příborem, obvyklou přílohou jsou hranolky. A bylo toho kotel. Proto jsme tady radši ani neobědvali, protože jsme věděli, že to bude velká porce. Bylo to ale vynikající, k tomu jsme si dali pivo a na závěr jako pozornost podniku jsme dostali deci portského vína, našeho prvního. Vždy jsme pili něco jiného.
 |
| Francesinha |
 |
| Noční Porto |
Čtvrtek 9.9.2021 - centrum a západní pobřeží Porta
Středeční večerku jsme trochu protáhli a šli spát kolem druhé hodiny, proto budíček až 8:30. Vyrazili jsme po deváté, našli podnik kousek od centra, kde jsme posnídali a vyrazili k parku Jardins do Palácio de Cristal, kde jsme ale bohužel narazili, protože zde zřejmě probíhala nějaká akce a my se do parku nemohli podívat, což byla velká škoda. Zamířili jsme tedy do míst, kde jsme trávili středeční večer, k řece. Prošli jsme se, dali pivo, poseděli u řeky, trošku nás štvali dva Poláci, kteří se u schůdků k řece fotili asi 30 minut, 1264 fotek, na 45 zařízení, aby to měli všude. Na tomto břehu jsme už ve středu večer viděli zajímavě, až moc nasvícenou budovu, ale netušili jsme, o co se jedná. Nakonec nás do ní zavedla hudba. Hudba z varhan.
Casa Portuguesa do Pastel de Bacalhau, tak se tento podnik jmenoval. Sice zde měli hodně drahé jídlo, ale pán jel velké bomby a hudba zněla krásně. Přešli jsme zpět na první pravou stranu řeky Douro a šli na zastávku Infante. Z této zastávky by měla jet historická tramvaj č. 1, která nás zaveze na západní potřeží Porta. Cesta trvala přibližně 15 minut, tramvaj mi ale v Lisabonu přišla taková "klasičtější". Po deseti minutách chůze už jsme byli u západního potřeží, jehož dominantou jsou dva majáky. K tomu prvnímu je to trochu dál, jmenuje se Farolim da Barra do Douro. U oceánu pěkně foukalo a vlny šplouchaly až na chodník. Jakmile jsme se vrátili k cestě, hned vedle byl druhý, daleko pěknější maják, Felgueiras Lighthouse. Pokochali jsme se výhledy na oceán, na město a pokračovali dál po pobřeží. |
| Maják Felgueiras Lighthouse |
Na chvilku jsem zašli do uliček, abychom našli obchod, koupili si něco na jídlo, protože jsme neobědvali, a hlavně na pití. Opět jsme vzali nějaká piva a víno a šli si sednout k oceánu. Po chvíli odpočinku jsme pokračovali na sever, prošli asi pět pláží. Sice foukalo a začalo být škaredě, my i tak dál pokračovali a užívali si oceánu. U poslední pláže bylo spoustu lidí, hlavně surfařů.
 |
| Surfaři |
Blížil se večer a Janka ve středu od své kamarádky dostala tip na zajímavý podnik, kde bychom si mohli dát večeři. V Museu d'Avó byla tma, ale to nám nevadilo. Teda trošku. Museli jsme si svítit na jídelní lístek. Dostali jsme tužku, papírek s jídly z jídelního lístku (ale tentokrát portugalsky) a měli jsme zaškrtávat, které jídlo a kolik porcí chceme. Byla to fuška, ale zvládli jsme to. V podstatě to bylo formou švédských stolů, akorát s objednáním. Vždy nám přinesli misku toho, co jsme objednali, třeba sýr, grilované papriky, olivy, tresky nebo hranolky. Ještě jsme si přidali, celkem těch misek jsme snědli asi deset, ale bylo to výborné a člověka to nakonec zasytilo.
 |
| Čtvrteční večeře |
Po večeři jsme se přesunuli na hledání suvenýrů. Byl čas. Už jsme měli vytipovanou ulici, kde je spoustu obchodů se suvenýry a hlavně mají otevřeno třeba i v jedenáct večer. Magnetky a pohledy jsme úspěšně nakoupili a přesunuli se zpět na ubytování. Vypili jsme dvě vína, poslouchali písničky a užili si poslední večer.
Pátek 10.9.2021 - Livraria Lello, chill a odlet domů
 |
| Obchod z venku |
 |
| Obchod uvnitř |
 |
| Harryho Pottera tady ale prodávají |
Míříme směrem na jih, do informačního centra. Chtěl jsem tam nechat vytisknout letenky, ale prý tam nemají tiskárnu. Tak jdeme do parku, kde jsme trávili pondělní a středeční večer, vypijeme naše poslední víno, zamíříme na vyhlídku ke kostelu Igreja da Serra do Pilar, a pak ještě na jednu - kittie rock point, sejdeme opět na levý břeh řeky Douro a opět se posadíme k řece a vypijeme pivo.
 |
| Poslední výhledy na Porto |
Užijeme si poslední chvíle u řeky a vyrazíme na oběd, už směrem zastávka, ze které pojedeme na letiště. Obědváme v jídelně Conga, dáváme si znovu Francesinhu, tentokrát i s volským okem. Výborně se najíme, zajdeme po cestě ještě do obchodu nakoupit jídlo a taky vytisknout letenky. Jenže slečna vytiskne čárový kód přes celou A4, takže tohle těžko naskenujeme. Budeme si muset holt poradit s aplikací a PDFkem.
V 15:30 už se ocitáme na letišti, máme ještě 2,5 hodiny do odletu, řada na letištní kontrolu je ale šíleně dlouhá, to jsme nečekali. Naštěstí to jde rychle a za chvíli jsme v duty free zóny, Janka a Jano kupují nějaký alkohol a pak si sedneme, odpočíváme a čekáme na bránu, ze které poletíme. Kontrolují nám letenky, ale taky to, jestli jsme očkovaní nebo máme test, docela nás to překvapilo. Vše je ale v pořádku, nasedáme do letadla, které je opět plné a s desetiminutovým zpožděním odlétáme. Máme štěstí, protože hodinu po příletu nám jede autobus do Brna. Ten v pořádku stíháme a 23:35 odjíždíme do Brna. V Brně jsme před druhou hodinou ranní, rozloučíme se, já jdu k autu a ještě mě čeká hodinová cesta domů. Provoz naštěstí není žádný, takže jsem doma po třetí hodině.
Žebříček nejzajímavějších míst
- Costa Nova - ty pláže.. a oceán.. Tady by člověk chtěl zůstat i delší dobu.
- Nábřeží řeky Douro - nádherné výhledy na Riberu, most Ludvíka I., úžasná atmosféra po celý den.
- Aveiro - velice pěkné moderní město, plavební kanál, parky, uličky.
- Estádio do Dragão - moderní fotbalový stadion pro 50 tisíc lidí, nádherné muzeum.
- Západní pobřeží Porta - krásná procházka, moc hezké pláže
Rozpočet
Letenky - 650 Kč zpáteční/os.
Doprava (Porto, Aveiro, Vídeň) - 1300 Kč/os.
Ubytování - 1500 Kč/os.
Jídlo a ostatní (pojištění, suvenýry, vstup na stadium tour) - 4750 Kč/os.
Celkem cca 8200 Kč/os. za 5 dní
Co mě překvapilo?
- Řidiči zastavují hned na první dobrou - nepamatuju si, že bych tohle někde zažil. Došli jsme k přechodu a auto už automaticky zastavovalo. Úplný rozdíl oproti Česku, kde klidně zastaví až desátý.
- Dodržování všech opatření - k 15. září je plně naočkováno 80 % Portugalska. I přesto lidé naprosto ukázkově dodržují nošení roušek a respirátorů, někteří i venku, i když tam to asi trošku postrádá smysl. Všichni číšníci a pracovníci v restauracích poctivě nosí, snaží se o každého klienta. Opravdu moc příjemná morálka.
- Metro moc nejezdí pod zemí. Pár zastávek je v zemi, ale zbytek jezdí po povrchu.
Komentáře
Okomentovat