Úvod
Mé podmínky byly: dobrý internet, protože jsem to nechtěl využít jen na cestování, ale změnu prostředí i k pracování. Další požadavek bylo teplo, počasí bez období dešťů, klidně menší ostrov. Začal jsem se také dívat na videa na Youtube a zjišťovat, jak to kde vypadá a kde by to mohlo být ideální.
Celou dobu jsem ale měl v hlavě jeden ostrov - Koh Samui v Thajsku. Strávil tam totiž nějaký čas jeden z lidí, které právě sleduju na Youtube a líbilo se mi, jak to tam vypadá. Po zjištění dodatečných informací bylo rozhodnuto. Teda nebylo rozhodnuto, musel jsem se nejprve domluvit v práci, jestli s tím budou v pohodě, že budu měsíc pracovat 8000 kilometrů daleko. Naštěstí mám skvělého šéfa a tak to nebyl nakonec vůbec žádný problém.
Plán jsem měl vymyšlený, stále jsem ale sledoval letenky, jak to vychází. Sledoval jsem také ubytování, co by bylo optimální a kolik peněz vlastně za to chci dát, v jaké lokalitě bydlet. Byl konec srpna a já dostal v práci zelenou.
Byl čas konat. Letenky byly koupeny, nakonec jsem zvolil variantu - přímý let do Bangkoku a přesednutí na letadlo na Koh Samui. Následovalo ubytování. První ubytování na kopci nad městem Chaweng mi bylo stornováno. Měl jsem už delší dobu vyhlédnuté naprosto snové a ideální ubytování, kde se bude dát i pracovat.
Ubytování bylo na Bookingu komplet plné, zkusil jsem to tedy rezervovat na Airbnb. Po úspěšné rezervaci ale přišlo storno, asi hlavně kvůli ceně, která zde byla nastavena relativně nízko. Cena se zvýšila, zkusil jsem teda dané ubytování znovu rezervovat. Po komunikaci s majitelem, který ještě s Airbnb neměl takovou zkušenost, mi nejprve řekl, že je pokoj obsazený, potom zase že je volný, pak zase obsazený, až nakonec zjistil, že je opravdu volný. Bylo to sice trošku dražší, ale věřil jsem, že zde budu i produktivně pracovat a bude to ideální. A jak to dopadlo, k tomu se dostaneme dále.
Když už jsem měl letět přes půlku světa, tak jsem chtěl nějaký čas strávit i v hlavním městě, Bangkoku. Stejně jsem přes něj musel letět, tak nebylo co řešit. Ubytování pro Bangkok jsem ale rezervoval až někdy v prosinci.
Raději jsem se také v průběhu podzimu naočkoval na břišní tyfus. Bylo potřeba také vyřídit mezinárodní řidičský průkaz, víza nebylo potřeba řešit. Poslední týdny jsem pak strávil sepisováním a dolaďováním všech věcí. Nebylo toho málo, ale nějaké zkušenosti s plánováním a cestováním už jsem přecejen měl, i když tohle byl jiný level.
Dlouhé cestování - Den 1.+2. - Úterý 14.1. + Středa 15.1.
Úterý začalo jako každé jiné. Od rána jsem pracoval, ale tentokrát jsem musel skončit dříve, už ve 14:00. Protože mě čekala cesta do Vídně na letiště! Ve 14:30 jsme vyrazili a naštěstí ve Vídni nebyly kolony, takže jsme se na letiště dostali relativně brzo. Odbavil jsem si zavazadlo a rozloučil se. Vyrazil jsem na kontrolu, vše v pořádku a už jsem byl u brány, ze které jsem měl letět. Měl jsem ještě dost času, takže jsem si sedl do místního baru a dal si ještě dvě piva před odletem. Můj let byl ve 20:15 se společností Austrian, byl to přímý let do Bangkoku. Přílet do Bangkoku měl být ve 12:20 (časový posun je +6 hodin).
Poté jsem už šel čekat, měl jsem nastupovat až v poslední skupině, protože jsem naštěstí seděl na sedadle do uličky. Vše probíhalo v pořádku, v tak velkém letadle jsem ještě nikdy nebyl, mělo rozložení sedaček 3-4-3, takže dvě uličky. Paní vedle mě se snažila na mě německy, bohužel jsem nerozuměl a ona zase nerozuměla anglicky, takže jsme si bohužel nemohli popovídat.
| Boeing 777 |
Letadlo odletělo relativně na čas a čekal mě zhruba 10hodinový let. Nejvíce jsem letěl 3,5 hodiny do Lisabonu, takže tohle bylo téměř 3x více. Dostali jsme také sluchátka strašlivé kvality, polštářek a deku. Byl zde tablet a možnost si pustit seriály nebo filmy.
Asi po hodině letu se začalo servírovat pití a jídlo. Jídlo nebylo špatné, ale nebylo toho moc, naštěstí sousedi vedle mě mi nabídli housky a dezerty, tak jsem to zlikvidoval za ně. Letěli jsme přes noc, takže byl relativně klid. Pustil jsem si film, pak poslouchal muziku a podcasty. Let to byl opravdu dlouhý, často jsem se musel protáhnout, ke konci už mě bolela záda, ale dalo se to vydržet. Před příletem ještě bylo druhé jídlo, podobného množství. Přílet do Bangkoku byl na čas, takže jsem věřil, že mám dostatek času.
| Na displejích před námi jsme mohli sledovat, kde se právě nacházíme |
Po vysednutí čekala kontrola pasu a udělení víza. Kontrola, jestli mám u sebe v hotovosti alespoň 20.000 THB (nebo ekvivalent v jiné měně) neproběhla, vízum mi bylo v pořádku uděleno a mohl jsem pokračovat k vyzvednutí kufru. Jinak pro představu, měl jsem s sebou 2.000 THB a 700 USD, které jsem si vyměnil ve směnárně v Tescu v UH.
Po vyzvednutí kufru jsem se přesunul k odletům. Čekal mě totiž ještě jeden let – na ostrov Koh Samui. Tentokrát poněkud kratší let, mezi 50 minutami a hodinou. Odlet byl stanoven na 15:50 s příletem na Koh Samui v 17:00.
Už v Bangkoku mě ohromilo to teplo. Musel jsem se převléct z tepláků a mikiny do trička a kraťasů. Jaký super pocit! Odbavil jsem si zavazadlo, dostal palubní lístek a mohl jsem jít na kontrolu. Vše opět proběhlo naprosto v pořádku a já se přesunul ke své bráně, ze které jsem měl odletět. Po počátečních problémech jsem si také zprovoznil eSim, abych mohl používat internet i v Thajsku. Využil jsem společnost MobiMatter, kde jsem za 15 USD dostal na měsíc 30 GB dat.
Odlet měl zpoždění přibližně hodinu. Tentokrát jsem seděl u okýnka, takže jsem byl rád, že můžu vidět ven. Skvělé bylo, že i během tohoto letu jsme dostali plnohodnotné jídlo a pití, což se hodilo. Za 50 minut jsme už přistávali na miniaturním, ale krásném, přírodním letišti, na ostrově Koh Samui. Byl to skvělý pocit. Po tom dlouhém cestování, 2 hodiny do Vídně, další 3 hodiny do odletu, pak 10hodinový let do Bangkoku, pak 3 hodiny do dalšího odletu a nakonec 1 hodina v letadle na Koh Samui. Na jeden den toho bylo až až, proto jsem byl rád, že jsem zde.
| Tyto výhledy já můžu! |
Nyní bylo potřeba se dostat na ubytování. Měl jsem stažené dvě aplikace – Grab a InDrive. Bohužel na Koh Samui a poblíž letiště funguje Taxi mafie, takže jsem byl hned prvním řidičem odmítnut. Tak jsem šel s kufrem dále, až na mě zatroubilo po 10 minutách auto – pickup, který jezdí kolem ostrova a nabírá lidi. Na korbu se vleze třeba až 8 lidí. Zeptal jsem se, za kolik by mě zavezli do města Lamai, řekli 400 THB, tak to jsem přijmul a už jsme jeli. Pro lepší představu – 100 THB (thajských bathů) = 75 Kč. Tohle je asi takový průměrný ideální přepočet.
| A jedeme! |
Bylo kolem šesté hodiny večerní, takže provoz byl hustý, pomalu jsme se přesouvali na zhruba 15 kilometrů vzdálené město Lamai, kde jsem měl strávit následující skoro 3 týdny. Jízda to byla pekelná, během asi 40 minut jsme dorazili k ubytování, zaplatil jsem a vydal se k mému pokoji pro dnešní noc. První noc jsem kvůli nějaké menší opravě měl strávit v jiném pokoji, než jsem byl pak po zbytek pobytu. U dveří jsem přes kód vyzvednul klíče a částečně vybalil základní věci. Dal jsem si sprchu, bylo přibližně půl osmé večer.
| Vděčný za to mít možnost trávit část zimy v teple |
Šel jsem se projít k pláži, chtěl jsem po té dlouhé cestě vidět moře. Bylo příjemné počasí, teplo, což se mi hodně líbilo. Krátce jsem se prošel po pláži a zamířil na Lamai Night Market, což je noční trh, kde je možnost se najíst, napít a nakoupit suvenýry. Tak jsem si alespoň dal můj první mango shake a byl výborný. Stál 50 THB. Poté jsem se ještě chvíli prošel a na doporučení hostitele, který mi napsal zprávu, že vedle ubytování mají docela dobré nudle, jsem tam zamířil.
| Můj první mango shake! |
První seznámení s ostrovem - Den 3. - Čtvrtek 16.1.
Probuzení bylo v 9:00. Zašel jsem do místní kavárničky v Amy Village – tak se jmenovalo moje ubytování. Bylo to několik domů, které obklopovali coworking space a bazén. Moc krásné prostředí, bylo to dále od cesty, takže i relativní klid. Cenově vyšlo na trošku více, cca 1.100 Kč/noc, ale měl jsem zde tak nějak vše, co jsem požadoval – klid, terasu a místo, kde pracovat.| Mapa Koh Samui |
Snídaně byla skvělá, seznámil jsem se s majiteli, kteří byli již od začátku strašně příjemní a nápomocní. Dal jsem si sendvič se zelným salátem. Následně jsem se s majitelem dohodli na předání zamluveného skútru, který jsem měl mít půjčený na celý pobyt. Cena 250 THB/den. Paní, která to měla na starosti, tak se mě ptala, jestli jsem už někdy jel na skútru. Poté, co jsem jí řekl, že nikdy a že jsem ani nikdy neřídil na levé straně silnice, se zhrozila, ale jak jsem dvakrát objel bazén a řekl, že je vše OK, tak jsme se rozloučili.
| Moje mašina - Honda Click 125cc |
Měl jsem volné dopoledne, pracovat jsem chtěl začít až někdy po obědě, takže jsem se vydal vyzkoušet skútr, a hlavně orientaci v provozu. Chtělo to trochu cviku, ale jak jsem ujel několik kilometrů, tak vše bylo v pohodě. Pak už to bylo jak na kole. Projel jsem se trochu na západ od Lamaie a zastavil se u Hin ta a Hin Yai. Skalní útvary zajímavých tvarů. Chvilku jsem se zde zastavil a pak pokračoval zpět do Lamaie, který jsem přejel a mrknul na pláž Crystal Bay/Silver beach. Zde jsem to jen omrknul, nebylo úplně ideální počasí, takže se mnoho lidí ani nekoupalo.
| Zajímavé skalní útvary - Hin Ta a Hin Yai |
| Pláž Crystal Bay/Silver Beach |
Moje cesta pak pokračovala do obchodu Lotus, kde jsem si nakoupil základní potraviny a vrátil se zpět na ubytování. Stihl jsem to tak tak, protože pak následně přišla přeháňka, nicméně já už pracoval. Kolem druhé hodiny jsem se už přesunul na mé ubytování. Velký pokoj, menší kuchyně, koupelna, postel a stůl. Venku navíc terasa se stolem a křeslem. Bylo to super a byl jsem spokojený. Pak jsem se dále věnoval práci, večer si dal večeři a po osmé hodině skončil. Jel jsem se ještě projet, tentokrát směrem na sever ostrova. Byla to super projížďka! Vrátil jsem se na ubytování, sedl si do křesla venku, dal si pivo a podíval se na seriál. Jet lag ještě trochu dával zabrat, ale tentokrát jsem usnul o půlnoci, takže jsem byl určitě spokojený. První celý den na Koh Samui byl za mnou.
| Večerní projížďka na skútru |
Fisherman's village - Den 4 - Pátek 17.1.
Tentokrát jsem spal už více času a najel na můj klasický režim – 7:00 budíček, 23:00 spánek. Ráno mě navíc čekal můj první výběh. Chtěl jsem si zkusil proběhnout se po pláži Lamai, nakonec jsem to zvládl, uběhl sice 5 kilometrů, ale bylo to hodně náročné. Už ráno bylo relativně teplo, navíc písek byl měkký, takže se nedalo ani běžet nějak rychle. Tak jsem věděl, že asi další výběhy budou jiné a ideálně po asfaltu nebo zpevněné cestě.
Po výběhu jsem dal sprchu a šel do coworking centra a začal pracovat. Tentokrát jsem chtěl pracovat od rána a skončit odpoledne, abych mohl jet na sever ostrova na páteční trhy do Fisherman’s village. Zašel jsem si taky na snídani.
| Tady se bude pracovat jedna báseň! |
Po práci jsem se sbalil a jel až na sever ostrova do města Bo Phut, kde se každý pátek konají velké trhy. Dojel jsem zde relativně brzo, takže jsem měl kde zaparkovat skútr.
| Fisherman's Village |
| Dobroty |
| Spoustu stánků s jídlem, pitím a suvenýry |
Po osmé už jsem byl zpět, zašel jsem si do bazénu, dal si pivo, pustil seriál a šel spát.
Vodopády, pláž a večerní zábava - Den 5 - Sobota 18.1.
Když jsem se v 7 probudil, tak bych neřekl, že tento den bude tak plodný na zážitky. Mým plánem bylo vydat se na vodopády a do kopců ostrova.
Nejprve jsem se vydal na vodopády Na Mueang 2. Bylo brzo ráno, nikde nikdo, tak jsem zaparkoval skútr a vydal se do kopce k vodopádům. Po cestě jsem potkal pár lidí a 2 Indy, se kterými jsem chvíli povídal a šli jsme stejným směrem. Stoupali jsme hodně do kopce podél vodopádů a podařilo se nám vystoupat až do pěkné výšky s naprosto úchvatnými výhledy. Byl už zde jeden Američan, který mě upozorňoval, že už pár lidem to tady ujelo a zabili se pádem dolů. Takže jsem si dával bacha. Bylo to boží, moc jsem si to tady užil a zůstal zde nějakou chvíli.
| Vodopád Na Mueang 2 |
| Famózní výhled z vodopádů |
| Vodopád Na Mueang 1 |
Po vykoupání jsem se přesunul více do kopců, cíl byl Tarnim magic garden – nějaký pán se nudil, tak v lese vytvořil městečko ze soch. Moc pěkné to zde bylo, prošel jsem si všechna zákoutí a pokračovat dále.
| Tarnim Magic Garden |
| Sea View Restaurant - krásné výhledy |
Poté po cestě z kopců jsem narazil na dva další vodopády. Nejprve Khao Yai – pěkná procházka a chvilku jsem pokecal se Švédy, kteří si zde libovali v přírodním bazénku. Poté jsem zastavil ještě u jednoho vodopádu – Wang Sao Thong. A nečekal jsem takové překvapení. Byly zde dvě cesty – první byla procházka k vodopádu, taková klasika. Pak jsem se vydal na druhou cestu a nestačil se divit. Objevil jsem naprostý klenot. První věcí bylo, že zde nebyl ani jeden člověk. Druhá věc – byl zde naprosto úchvatný přírodní bazén. Ihned jsem nahodil plavky a šel se vykoupat. Naprostý klid uprostřed lesů, s vodopádem a příjemnou vodou. Tohle byla trefa do černého! Moc jsem si to užil, tohle bylo opravdu úchvatné. Poté ještě přišli dva lidé, jeden se šel taktéž vykoupat, lákalo to hodně.
| Koupačka v přírodním bazénku u vodopádů Wang Sao Thong |
Vrátil jsem se ke skútru a jel zpět na Lamai. V Lotusu jsem si nakoupil a pak ještě zamířil na 3 hodinky na pláž Lamai. Vzal jsem si s sebou knížku, takže jsem si odpočinul, vykoupal se a přečetl pár stránek. Slunce už zapadalo, byl čas vyrazit do hlavní ulice města Lamai, kde to žije restauracemi, masážemi, bary a vším možným.
| Zapadající Slunce nad ostrovem |
Nejprve jsem se zastavil v Lamai Night Market jako první den, co jsem byl na ostrově. Dal jsem si vyhlášené Mango sticky rice. Je to celé mango s rýží a je to naprostá bašta. K tomu jsem si dal jeden masový špíz a pokračoval do ulice. Chtěl jsem si ji projít, podívat, co jsou zde na bary, restaurace, masáže a obchody s oblečením a suvenýry.
| Mango sticky rice. Mňam! |
Došel jsem až skoro na konec ulice, otočil se a šel zpět. Zapadl jsem do baru The Garden, kde jsem si objednal pivo a sedl u baru. Po asi 20 minutách si ke mně sedl pán z Británie – Dom. Tak jsme si povídali, kecali o fotbale, což bylo super. Byl fanoušek ManCity. Byl tam kulečníkový stůl, tak jsme si zahráli s párem Nizozemka a Němec. Bylo to fajn, kulečník mi vůbec nejde, Domovi šel až moc dobře. Rozloučili jsme se, byl to super strávený večer.
| Domovi to šlo, mně teda vůbec |
| Kapela z Filipín hrála velice dobře |
Odpočinkový den - Den 6 - Neděle 19.1.
Nedělní den byl hodně odpočinkový. I vzhledem k tomu, že jsem předchozí večer trošku protáhl, tak jsem vstával později, pustil si záznam Arsenalu a po obědě šel na pláž Lamai. Odpočíval jsem, vrátil se na ubytování a večer pak zajel na večeři. Kousek od ubytování byla dle Googlu dobrá restaurace. Byli tam moc příjemní, dal jsem si Phad Thai, bylo to výborné a večer šel dříve spát.
| Výborné Phad Thai |
Overlap stones - Den 7 - Pondělí 20.1.
Ráno v 7 budíček a výběh 5 km, pak na výlet blízko Lamaie – Overlap stone 1, Overlap stone 2 a Lamai Viewpoint. Na Overlap stone to bylo sice kousek, ale byl to hodně strmý kousek. Zde jsem vyzkoušel své dovednosti v řízení skútru do kopce. Ale mašina jela skvěle. Byla to 125cc a měla najeto jen 3000 km, takže šlapala solidně. Vyplatilo se přivstat a vyrazit dříve. Nikdo tady nebyl, vyšel jsem pár metrů a dostal úchvatný výhled na pláže, moře a kopce. A hlavně na tento kámen. Podivný útvar a člověk by si hned řekl, že jak se něco takového sem dostalo. Strávil jsem tady pár minut a užil si ten klid a výhledy.
| Overlap Stone 1 |
| Nádherné výhledy |
Overlap stone 2 byl neméně zajímavý, opět jsem zde byl na začátku sám, nikdo nikde, užil jsem si ten klid a výhled. Navíc zde dál budují a zřejmě dělají restauraci s výhledem. Moc pěkná místa, která stojí za to navštívit. Navíc když jsem pořádně zaostřil, tak jsem dokázal vidět střechu domu, ve kterém jsem bydlel.
| Overlap Stone 2 |
| Ostrov jako na dlani |
| Lanovkou nahoru i dolů |
| Další výhledy |
Měl jsem dobrý čas, takže jsem se vytočil po cestě doma, vzal plavky a vyrazil na pláž Crystal Bay, která je nedaleko Lamaie. Byl jsem tu asi 2 hodinky, přečetl pár stránek knihy, okoupal se a jel na oběd do obchoďáku Lotus, kde byl food court, takže jsem si dal jídlo za opravdu pár peněz – např. 80 THB. Pak už jsem se vrátil zpět na ubytování a do večera pracoval.
| Crystal Bay beach |
| I takto může vypadat práce z Thajska |
Severovýchod ostrova - Den 8 - Úterý 21.1.
Tentokrát mě čekal výlet na severovýchod ostrova. Zde jsem měl v plánu dvě větší atrakce – socha Big Buddha a Wat Plai Laem. Opět se vyplatilo sem jet brzy ráno, nebyl tady téměř nikdo.
| Big Buddha |
Wat Plai Laem – moc pěkné velké sochy a chrám.
Pak jsem chtěl navštívit pláž Plai Laem, ale nebyl jsem vůbec schopný najít nějaký vstup, vše bylo u různých ubytování, takže jsem nenašel, kama se na ni dostat. Poté jsem to vzdal a jel na pláž Choeng Mon. Zde už to s přístupem bylo lepší. Prošel jsem se po pláži a ulehl v jedné její části. Bohužel tato pláž je sice moc pěkná, ale vhodná spíše pro děti. Hloubka není velká a nedá se zde moc zaplavat. Takže jsem zde strávil 2 hodinky, je tady i vodní průchod na druhý přilehlý ostrov, což bylo hodně zajímavé.
| Pláž Choeng Mon |
Coral Cove beach - Den 9 - Středa 22.1.
Ráno jsem se proběhl po hlavní ulici Lamaie, která už se stala mou tradiční ranní trasou. 5 kilometrů bylo ideálních. Dal jsem si tentokrát snídani v ubytování a pak se na 2,5 hodiny přesunul na pláž Coral Cove, která se nachází mezi Lamaiem a Chawengem (severně).
| Pláž Coral Cove |
Vede zde velice krásná klikatá cesta, kterou jsem si vždy na skútru užíval. Pláž je moc krásná, je menší a nechodí sem moc lidí. Dopoledne zde nebyl téměř nikdo. Navíc vstup do vody je rychlý a plavat se dá hned, i když jsou zde vlny. Před dvanáctou hodinou jsem se přesunul na oběd a pak do večera už jen pracoval.
Mae Nam beach na severu - Den 10 - Čtvrtek 23.1.
Ráno jsem se opět vydal na ranní výběh a pak mě čekala cesta na sever ostrova, kde jsem původně chtěl bydlet – na Mae Nam Beach. Cesta byla relativně rychlá, přibližně 25 minut. Prošel jsem se po moc krásné pláži a pak jsem to zakempil poblíž vstupu, kde jsem měl motorku. Musím říct, že tato pláž byla opravdu ideální. Hloubka v moři byla relativně brzo a dalo se plavat, protože bylo klidné moře. Strávil jsem zde přibližně 3 hodiny.
| Mae Nam beach |
| Luk Khai Lek |
Proto jsem se rozhodl si objednat k drinku také jídlo. No, nevybral jsem úplně šťastně. Objednal jsem si Chicken Green Curry, což jsem při prvním ochutnání zjistil, že je nejpálivější jídlo, které jsem kdy jedl. Tohle už byl fakt extrém, trochu to tlumila rýže a pití, ale tohle bylo opravdu hodně náročné jídlo.
| Chicken Green Curry |
| Krásné prostředí |
Ang Thong National Marine Park - Den 11 - Pátek 24.1.
Na dnešní den jsem si vzal volno v práci, protože jak jsem už psal, tak jsem předchozí den koupil lístky na výlet. A ne jen tak ledajaký – do Ang Thong National Marine Parku. Tento park se nacházel asi 2 hodiny lodí západně od Koh Samui, takže to byl celodenní výlet. Vstával jsem tedy dříve, protože v 7:15 mě vyzvedávala dodávka, která nás měla zavést na západní část ostrova do Nathonu, kde je přístav, ze kterého jsme vyplouvali.
Po osmé hodině jsme dojeli na místo a postupně se naloďovali. Bylo nás tam kolem sta, cesta trvala cca 2 hodiny a pomalu, jak jsme se blížili k tomuto parku, tak jsme mohli pozorovat všechny ostrovy, které do tohoto parku patří – a je jich přibližně 40.| Příjezd k národnímu parku |
Protože jsem si to chtěl maximálně užít, tak jsem si přikoupil i jízdu na kajaku. A udělal jsem dobře. Dvojkajak jsem měl pro sebe, což nebyl problém, ale ty výhledy z vody! Naprosto nádherná příroda, byl jsem z toho naprosto nadšený. Projížděli jsme se podél ostrova, projížďka trvala asi 40 minut a byl to parádní zážitek.
| Krásná projížďka |
Dojeli jsme k pláži, kde jsme vystoupili a měli asi 45 minut na výšlap, abychom viděli jezero, které je v tomto ostrově – Emerald lake. Schody byly opravdu hodně strmé, ale následné výhledy stály za to. Vrátil jsem se zpět na pláž, chvíli šel do vody a pak ve 12:00 nás postupně menší loďka zavezla zpět do naší hlavní lodi.
| Jezero Emerald |
| Ostrovy jako na dlani |
| Krásné počasí |
| A nádherná pláž |
Bohužel jsem zapomněl, že se může jít i do jeskyní, takže jsem si jen lehl na pláži a koupal se a šnorchloval – bylo k zapůjčení zdarma, ale bohužel z korálových útesů už moc nezbylo, takže nebylo ani co vidět.
V 15:00 už jsme se vydali opět menší loďkou na tu větší a odpluli zpět na západ Koh Samui a auto nás odvezlo zpět k ubytování.
| Poslední střípky z národního parku |
V ubytování už na mě čekalo vyprané prádlo, které jsem ráno umístil před dveře – ideální servis a nemusel jsem nic řešit.
Chvilka odpočinku bodla, ale poté jsem zamířil na hlavní ulici Lamaie a zašel si konečně na masáž. Vybral jsem si celotělovou masáž a byl to brutální nářez. Masáž trvala hodinu a paní se se mnou nepárala. Šlapala po mě, různě se mnou hýbala a bylo to skvělé. Po hodině jsem poděkoval a vyrazil na večeři. Nakonec vyhrála pizzerie. Po večeři na drahé pivo (i když to byla pinta) a pak už jen spánek. Náročný a dlouhý den, ale skvělý den plný zážitků.
Výlet do kopců - Den 12 - Sobota 25.1.
Sobotu jsem začal výběhem, klasických 5 kilometrů po hlavní ulici, která v tento čas bývá naprosto prázdná.
Tentokrát mě čekal výjezd do kopců do středu ostrova. Nejprve jsem zamířil k Pra Buddha Dipankara a můžu říct, že cesta nebyla vůbec sranda. Prudké kopce, špatné cesty, ale zvládl jsem to – hlavně skútr to zvládl – na jedničku. Pěkné výhledy, ale počasí tento den nebylo ideální, k tomu se ale dostaneme.| Pra Buddha Dipankara |
| Výhledy až k moři |
Po prohlídce jsem pak pokračoval k restauraci Mountain Jungle Restaurant. Opět na jednom horizontu, s pěknými výhledy. Bylo zde pár lidí, ale bylo ještě brzo.
| Mountain Jungle Restaurant |
Trochu jsem měl strach z cest, protože tady nebyl moc asfalt a po deštích jsem myslel, že bude složité sjet dolů. Nakonec s velkou opatrností se mi podařilo dojet až do Nathonu, na západ ostrova, kde jsem si sedl do restaurace a kolem druhé hodiny si dal oběd.
Počasí se začalo zlepšovat, já se vydal po západním pobřeží směrem na jih, až jsem dojel na pláž Lipa Noi. Byl zde klid, skoro nikdo po dešti se nekoupal, ale já samozřejmě ano. Dobře se tu plavalo, nebyly vlny. Strávil jsem tu asi hodinu a půl. Tím, že se začínalo zlepšovat počasí a Slunce se dralo ven a já byl na západě – tak to znamenalo jediné. Zůstanu tady až do západu Slunce.
| Pláž Lipa Noi |
Nasedl jsem na skútr a pokračoval dál na jih, hledal další pláže. Jednu jsem pak našel, ale nebyla vhodná na koupání, takže jsem se jen pár desítek minut ovlažil a pokračoval vlastně až na úplný jihozápad ostrova, kde dle Google Map mělo být fajn místo, kde sledovat západ slunce.
| Neznámá, ale krásná pláž |
Cesta byla super, ještě jsem se zastavil v 7Eleven nakoupit něco na jídlo a pití a přijel jsem sem v dobrý čas. Byl to zase výjezd ne úplně snadný. Pár lidí už zde bylo, já jsem nachystal telefon a udělal pár fotek a časosběrné video.
| No to je nádhera, co? |
Bylo to krásné završení relativně náročného a dlouhého dne. Až byla téměř tma, tak jsem odjel směr Lamai, stavil se v 7Eleven a na ubytování pak večer už odpočíval a pustil si i fotbal. Další nabitý den za mnou.
Odpočinkový den - Den 13 - Neděle 26.1.
Nedělní den byl spíš odpočinkový. Trávil jsem ho na pláži Coral Cove, kde jsem byl zhruba do 15:00. Už mi docházely peníze, takže jsem si dal jen shake a pak po pláži jel do Lotusu, kde měla směnárna docela dobrý kurz. Vyměnil si je a chvilku jsem si pak odpočinul na ubytování.
| Coral Cove beach |
K večeru jsem se vydal do hlavní ulice, zašel na masáž do stejného podniku – tentokrát, krk, ramena a záda. Nebylo to tak dobré, jako první masáž, ale bodlo to.
Po masáži jsem hledal, kde se najíst a našel jsem fajnovou boční ulici, kde bylo pár klasických restaurací s normálními cenami. Tak jsem do jedné vešel, dal si Phad Thai a pivo, navíc jsem dostal i dezert – jen tak. Byl jsem už hodně unavený a trošku připálený od celodenního sluníčka, takže jsem pak jel už domů a šel brzy spát.| Skvělé Phad Thai |
Pracovní pondělí - Den 14 - Pondělí 27.1.
V noci mě probudila docela solidní přeháňka. Přeháňky obecně jsou tady spíš kratší, když není období dešťů.
Tím, že jsem šel brzy spát, tak jsem se vyspal opravdu pořádně, 9,5 hodiny. Ráno jsem začal výběhem, který se tento týden stal tradicí. Po snídani v ubytování jsem od rána pracoval, protože jsem věděl, že pondělí i úterý budou spíše deštivé, takže jsem si chtěl udělat hodně práce. Práce v coworking space byla opět skvělá a pracovat venku je parádní!
Na oběd jsem si skočil jak už několikrát do food courtu do obchodu Lotus. Člověk se aspoň projde, protáhne, dá si oběd za 60 Kč a je spokojený.
| Takto se pracuje úplně skvěle |
Na večeři jsem zajel do stejné ulice, jako předchozí den, akorát do jiné restaurace. Dal jsem si hamburger s hranolkami a pivem a jel zpět.
| Večeře |
Tentokrát jsem opravdu pracoval až do večera, takže jsem se ještě přesunul na svou terasu a dodělával věci tam. Dnes totiž nebyly žádné plány, tak jsem si pak už večer jen pustil seriál a šel spát. I takto může vypadat trávení času, kde se člověk nehoní za vším. Večer ještě přišla další prudká přeháňka.
Práce celý den a večerní město - Den 15 - Úterý 28.1.
V úterý jsem měl poněkud zajímavý budíček. Tím, že více pršelo, tak jsem slyšel nějaké rány. Když jsem se podíval z terasy, tak u domu, který sousedí s Amy Village, jsem viděl nějaký kouř. Celou dobu jsem si myslel, že jsou to nějaké výboje elektřiny, když teď více pršelo. Slyšel jsem to z více ulic.
Šel jsem tedy na výběh a při běhání jsem zjistil, že to nejsou žádné výboje elektřiny, ale že se slaví Nový Čínský rok! Vůbec mi to nedošlo, až když jsem uviděl více lidí, kteří zapalovali petardy. Nojo, tak to jsem se nechal nachytat. Výběh jsem zvládl mezi přeháňkami, dnes opět hlásili, že do odpoledne mají přicházet. Takže byla ideální doba prostě pracovat a udělat si více pracovní den.
Na snídani jsem si zase zašel na skvělé jídlo do kavárničky v naší Amy Village. Pracoval jsem do 18:30, mezitím jsem si v kavárně dal i oběd. Pracovalo se opět skvěle a produktivně. To počasí, i když tentokrát deštivé, dělá své. Když je teplo, příjemně, člověk sedí pod střechou a pracuje, tak je to úplně jiný pocit.
Večer, jak jsem skončil s prací, tak jsem si zajel na masáž, tentokrát jsem zvolil masáž nohou a bylo to skvělé. Masírovala mě paní, která mi dělala tu první, celotělovou masáž. Bylo to příjemné a trošku mě mrzí, že to vlastně byla poslední masáž mého výletu.
| Můj oblíbený masážní salon |
Kousek od masážního salonu jsem si dal večeři v Harry’s restaurant, hned naproti pak poslal dva super koktejly, vždy po 99 THB. Přejel jsem ještě do 7Eleven nakoupit, sedl jsem si na terasu, pustil seriál a šel spát.
| Fajn drinky za 75 Kč |
Crystal Bay beach - Den 16 - Středa 29.1.
Tento týden prostě každé ráno začínalo výběhem. Během výběhu se vždy zastavím u hlavního vstupu na Lamai Beach. A nebyl to příjemný pohled. Po těch deštích poslední dva dny byla pláž opravdu znečištěná tím, co moře vyplavilo. Tak to zůstalo téměř celý týden, protože v tomto úseku není žádný resort ani restaurace, takže to nikdo neuklízí.
Po výběhu jsem přejel na pěknou pláž Silver Beach, na které jsem už byl. Tentokrát byly velké vlny, musel jsem se na pláži několikrát posouvat dále, protože voda čím dál více zmenšovala pláž.
Opět jsem měl s sebou knížku, takže jsem četl, odpočíval, koupal se.
| Crystal Bay Beach |
Před dvanáctou jsem vyrazil na nákup do 7Eleven a stavil se na oběd v Lotusu. Pracoval jsem opět v coworking space, tentokrát mě ale odpoledně čekalo i překvapení. Jak jsem pracoval, přišel tam borec, což jsem pak podle jeho meetingů zjistil, že je Čech a že dělá v marketingu. Měl hodně meetingů, takže jsem ho vlastně pozdravil až jak jsem večer odcházel a on tam ještě zůstával. Říkal, že přijde i další den a že pokecáme více. Nakonec jsme ani jeden neměli prostor, takže jsem vlastně nezjistil nic bližšího.
Severní Mae Nam beach - Den 17 - Čtvrtek 30.1.
Ráno = výběh. Klasicky jak vždycky. Čtyři dny po sobě už je super série, kterou nechceš pokazit.
Bylo pěkné počasí, už od rána svítilo slunce a můj plán byl jet opět na sever, na pěknou pláž Mae Nam, na které jsem už také jednou byl. Skvěle jsem si zaplaval, byly to příjemně strávené skoro 3 hodiny.
| Asi můj výherce v soutěži o nejpěknější pláž na Koh Samui |
Pak jsem se odebral směr Lamai, dal si oběd v Lotusu, nakoupil v 7Eleven (kde jinde) a od 13:00 pracoval až do večera.
Páteční Chaweng night market - Den 18 - 31.1.
Zkuste hádat, jak začal poslední den v lednu? Runniiiiing! Tím, že to byl můj poslední pátek na ostrově Koh Samui, tak jsem se rozhodl, že budu pracovat už od rána, skončím odpoledne a pak se vydám směr Chaweng. Ale popořadě.
Po výběhu jsem začal pracovat, pak jsem si skočil na snídani, oběd klasika procházka do Lotusu. Můj tradiční rituál – poobědová káva, se trochu protáhla. S majitelem jsme se zakecali, hodně o různých věcech i fotbale, a hlavně o tom, že jsou to mé poslední dny tady a že se mi tady strašně líbí a závidím jim, že jsou tady nastálo.
Odpoledne jsem ještě dodělával nějaké resty a po šestnácté hodině jsem se vydal do města Chaweng, které je vzdálené přibližně 15 kilometrů. Jel jsem na skútru a nejprve jsem se zastavil u krásného chrámu Khao Hua Jook Pagoda, který je na kopci a jde z něj krásně vidět na letiště a přilehlá města a kopce. Pak už jsem jel přímo do města.
| Letiště |
Jak už jsem dříve psal, je to turistický nářez, hodně klubů a restaurací a všeho pro turisty. Chtěl jsem tedy okusit, jak to vypadá. Nejdřív jsem ale zamířil na místní night market, nakoupil nějaké suvenýry a dal si jídlo. Opět spoustu stánků s jídlem, pitím.
| Chaweng night market |
Poté jsem už zamířil na danou hlavní ulici Chawengu, kde se kalí do pozdních nočních hodin. Prošel jsem se od jejího konce, viděl spoustu stánků se suvenýry, restaurace, kluby, masáže, prostě vše. V ulici už bylo spoustu lidí. Do jedné restaurace mě zlanařili, ale řekl jsem jim, že si dám jen pivo. A to jsem netušil, co se stane. Pivo mi donesli a najednou přišla druhá servírka a pivo z lahve mi ještě přelila do kelímku, žeprý nemůžou nalévat alkohol. No, byl jsem docela v šoku a moc jsem netušil, co se to děje.
Dopil jsem tedy pivo a doprošel hlavní ulici a už jsem nějak neměl chuť tady být, tak jsem si řekl, že pojedu zpět na Lamai do hlavní ulice, někde se zastavím, dám si třeba koktejl nebo pivo.Cesta na Lamai byla pohodová, takto večer kolem sedmé hodiny byl provoz pohodový, jízdu na skútru mezi Chawengem a Lamaiem jsem si vždy užíval. Spoustu zatáček, člověk se toho nesmí bát.
Dojel jsem na Lamai, projel kolem Night marketu a řekl jsem si, že zamířím do místa, kde jsem si dával koktejly. Jaké zděšení bylo, když jsem viděl ceduli s nápisem, že se dnes od 18:00 nepodává alkohol. To už jsem si říkal, že je nějaké podezřelé. Začal jsem googlovat a našel zajímavou informaci – tím, že jsou druhý den v Thajsku volby, tak je zakázáno prodávat a podávat alkohol od 18:00 do 18:00 dalšího dne. 24 hodin. Byl pátek. Nedá se nic dělat, holt si to užiju až v sobotu.
Zkusil jsem ještě projet hlavní ulici, jestli třeba nenajdu někde bar, kde mi ho prodají, ale nepodařilo se. Stejným výsledkem dopadl i obchod 7Eleven, do kterého to zkusilo více lidí, ale nikdo jsme nepochodili. Vrátil jsem se tedy na hlavní ulici Lamaie, nakoupil aspoň nějaké suvenýry, v Night marketu jsem si dal jarní závitky se sodou a jel na ubytování a šel dříve spát.Chaweng druhý pokus + party night - Den 19 - Sobota 1.2.
Chtěl jsem dát Chawengu ještě šanci. A byl z toho legendární den/noc. Ráno jsem ale zvládl šestý výběh v řadě. Luxuuus.
Sbalil jsem se, posnídal v ubytování a poprvé jsem se objevil na pláži Chaweng. Jak jsem zjistil, měl jsem sem už jet dříve. Co jsem četl, tak bývá hodně turisticky navštěvovaná (i proto, že je to turisticky hodně obsazené, jak jsem psal dříve), proto mě to až tak nelákalo.
Byl jsem zde ale relativně brzo ráno na poměry místních a turistů, už před desátou a prošel jsem se po pláži, až jsem našel fajn flek, kde jsem roztáhl osušku a užíval si krásné výhledy a moře. Vzal jsem si s sebou knížku, relaxoval, koupal se, bylo to skvělé.
| Chaweng beach |
| Moc pěkná pláž |
Kolem třetí jsem si už říkal, že pojedu zpět, když mě při posledním koupání oslovil nějaký borec. Jmenoval se Flaviano z Itálie a ptal se mě, jestli jsem z Anglie. Tak jsem mu řekl, že díkybohu ne. Začali jsme si povídat o Koh Samui, Bangkoku a dalších věcech. Také se zmínil, že už je tu týden, bydlí právě na Chawengu a že to tady žije.
A já měl stále zájem o to poznat pořádně Chaweng večer a v noci, kvůli těm párty, ohňovým show a prostě tomu pocitu, jak to tady vypadá. Domluva byla teda jasná, po skoro hodině kecání jsme si vyměnili kontakt na Instagramu a domluvili se, že se večer vrátím a dáme nějakou párty!
Odjel jsem tedy zpět na Lamai, odpočinul si a po šesté se už začal chystat. Cíl byl, že nepojedu na skútru, abych si mohl něco dát. Tak jsem šel na hlavní silnici, vedoucí směr Chaweng, a zkoušel využít aplikace Grab nebo InDrive. Bohužel to bylo bez šance, nikdo mě nechtěl vzít, ani nikdo nebyl volný. Po cestě ale jelo spoustu pickupů, se kterým jsem například jel z letiště. Tak jsem si jeden stopl, cena 200 THB mi přišla v pohodě, a už jsme jeli. Po cestě nikdo nepřistoupil, jen vysedla rodina, ke které jsem nastoupil.
Doprava byla náročná, dostal jsem se na Chaweng až po přibližně 40 minutách. Šel jsem tedy na hlavní ulici Chawengu, kde jsem se potkal s Flavianem. Poradil dobrou restauraci, dali jsme si večeři a nějaká piva, kecali jsme o spoustě věcí, o sportu, politice, Itálii a všem možném.
| Ohňová show na pláži |
Bylo už po desáté, tak jsme se rozhodli zajít na pláž k asi nejznámějšímu Ark baru. A byl to nářez. Na pláži probíhalo více ohňostrojů, bylo tam spoustu lidí, DJ valil bomby a bylo to skvělé.
| Ark Bar párty |
| I s bazénem |
Dali jsme si pár drinků a užívali si tyto momenty. Bylo to parádní a jsem moc rád, že jsem tady a můžu to zažít.
Někdy po jedné hodině ráno jsme to šli obejít ještě do další ulice, kde jsou další bary a diskotéka, tam to teda taky žilo hodně. Flaviano se ale pak už omluvil, že musí na hotel, neměl klíče, takže jsem zůstal sám, dal jsem si pár drinků, zakalil a kolem třetí hodiny už byl čas na návrat domů.
V této ulici to žije až do brzkého rána, takže ani nebyl problém brzy najít odvoz. Když jsem našel pár moto taxikářů a řekl jim, že jim dám 200 THB, tak s tím byli v pohodě a jeden mě teda vzal. Byla to parádní projížďka prázdnými ulicemi. Bylo příjemné počasí a cesta trvala tak 15 minut.
Byl jsem moc rád, že jsem to mohl zažít, ve dvou prostě bylo lepší jít takto na nějakou párty.Lamai beach a koktejly - Den 20 - Neděle 2.2.
Tím, že se předchozí noc trošku více protáhla, jsem vstával až kolem desáté hodiny. Dnešní den byl tím pádem v plánu pouze jako odpočinkový.
Před obědem jsem se vydal na pláž Lamai, tentokrát jsem se chtěl projít dále po pláži a najít nějaké lepší místo. Předtím jsem byl vždy jen na začátku pláže. Našel jsem fajn místo, četl jsem si, odpočinul si a čerpal vitamín D. Bylo to dobré místo, dobře se plavalo, nebyly takové vlny a písek byl ideální.
| Lamai beach |
Na pláži jsem strávil asi 3,5 hodiny, vrátil se zpět na ubytování a odpočíval. K večeru jsem zamířil do města, na Lamai Night Market, jako už několikrát. Dal jsem si mango sticky rice, moje oblíbené jídlo a užíval si poslední dny na Koh Samui. Už to na mě trochu začínalo dopadat, že tento pro mě ráj, budu muset opustit.
Pokračoval jsem do hlavní ulice Lamai, nakoupil ještě poslední suvenýry a zašel si na koktejly, opět za 99 THB, ale kousek dále od baru, kde jsem byl posledně. Koktejly byly naprosto výborné, zkoušel jsem různé, dal jsem si tři. K drinkům navíc dali oříšky a popcorn.
| Parádní koktejly |
| A parádní prostředí a lidé |
Poslední den na ostrově - Den 21 - Pondělí 3.2.
Poslední celý den na ostrově Koh Samui. No, nebudu lhát, bylo mi z toho celý den hodně smutno, jak kdyby končil svět.
Ráno jsem zahájil posledním výběhem do hlavní ulice Lamaie. Běhání mě tady hrozně bavilo, příjemné počasí, teplo, 5 kilometrů bylo ráno ideálních.
Chtěl jsem tento den strávit i na pláži, takže jsem se hned po výběhu vydal na pláž Chaweng. Tak se mi tam v sobotu líbilo, že jsem tam chtěl taky tento výlet na ostrově zakončit. A abych to okořenil, tak jsem si zapomněl opalovací krém, takže jsem byl hodně často ve vodě, abych zchladil tělo. Moc jsem si pláž užil. A nejenom tuto, všechny pláže, které jsem na Koh Samui navštívil, byly super. Prostě nejvíc bylo to, že od rána bylo teplo, moře bylo teplé, ideální podmínky pro mě.
| Pláž Chaweng |
Bylo před obědem a byl čas se rozloučit. Po půl dvanácté jsem se už musel odebrat zpět na ubytování a pracovat.
Po cestě z Chawengu jsem se zastavil v krásné resturaci Dree’s, která má úchvatné výhledy na moře. Dal jsem si Phad Thai, obsluha opět špičková, na tohle se prostě dá rychle zvyknout, jak jsou všichni příjemní a usměvaví.
Musel jsem si ještě nakoupit na odpoledne, večer, a hlavně na cestu, která mě čeká další den. Po obědě jsem začal pracovat a jako vždy šel pro kávu do kavárničky. Tento den byl hodně náročný z pohledu psychiky, protože ty tři týdny, které jsem tady strávil, byly ty nejlepší 3 týdny v životě. To, co jsem zde zažil, jak jsem si to užil, ten work-life balance, ty lidi, ubytování, jízdy na skútru, pláže, jídlo. Celý den jsem nad tím přemýšlel a často jsem se přistihl, že mám na krajíčku.
A tak to bylo i v ten moment, když jsem si šel pro kávu a rozloučit se s majiteli. Bylo to pro mě emotivní, že jsem jim vlastně nedokázal ani říct vše, co jsem chtěl. Jak úžasně se tady starají o celý areál Amy Village, jak úžasné mají pracovníky, ten pracovní prostor, a co z tohoto místa dokázali udělat. Později jsem jim to napsal aspoň do hodnocení, ale chtěl jsem to vyjádřit slovy, bohužel jsem to nedokázal bez slz. Nojo, to tak prostě je a určitě se za to nestydím.
Poté jsem ještě vrátil skútr, který jsem měl půjčený. Nalétal jsem na něm úžasných 395 kilometrů! Na to, že před příletem na ostrov jsem nikdy skútr neřídil, tak jsem se s ním sžil velice rychle a byla to naprostá zábava na něm jezdit. Nejvíc jsem to vytáhl na 100 km/h, ale to už mi odlétala nesedící helma.
Odpoledne a večer jsem měl už naplánovanou jen práci. Po práci mě ještě čekalo balení, do kterého se mi teda vůbec nechtělo. Nechtělo se mi opouštět toto místo. Ale co se dá dělat.Vše bylo zabaleno, ještě jsem po sobě uklidil a šel spát už kolem desáté. Můj let byl totiž už v 7 ráno.
Bangkok - Den 22 - Úterý 4.2.
Budík byl nastaven na 3:50, abych si vše stihl dobalit. Ve 4:10 už na mě čekal objednaný taxík a před 4:30 jsme už byli u letiště. Letiště otevíralo 4:30, takže jsme chvíli čekali.
| Goodbye my lover, goodbye my friend.. |
Letiště bylo fakt kouzelné, takové přírodní, moc se mi líbilo. Šel jsem tedy na odbavení, kde se také čekalo až do pěti, tak jsem mezitím pokecal s pánem ze Slovenska, který tam byl s rodinou. Byl to super pokec, který ale vyrušoval hodně opilý člověk - hádejte z kama byl - samozřejmě z Británie. Tito lidé si prostě všude myslí, že jim to tam patří. Po odbavení jsem šel na klasickou kontrolu a poté už čekal na odlet. Bylo fajn, že jsme si mohli vzít vodu, džus a nějaké menší jídlo. Pecka!
| Malinké letiště Koh Samui |
Odletěli jsme včas, opět dostali jídlo a pití, a za 55 minut jsme už byli v Bangkoku. Letiště v Bangkoku musím říct, že je solidně přehledné, jen to čekání na zavazadlo trochu trvalo, ale s tím se nedá nic dělat. Podle cedulí jsem se dostal do nejnižšího patra, odkud jezdí vlak směr centrum. Koupil jsem si tedy jízdenku, respektive token a jel pět zastávek na zastávku Makassan. Poté jsem ještě přesedl na metro a jednou zastávkou se dostal už blíže k ubytování, na stanici Phra Ram 9. Ubytování jsem měl přibližně kilometr od zastávky metra, takže docela ideální. Měl jsem naštěstí domluveno, že si můžu kufr odložit už dopoledne a pak udělat checkin až v klasických 14:00.
| Welcome to Bangkok! |
Chtěl jsem využít volných 4 hodin, takže jsem začal objevovat Bangkok. Zpočátku jsem byl takový skeptický, ale celé to bylo o tom, co jsem prožil na Koh Samui, ze kterého se mi prostě nechtělo. Vydal jsem se zpět na metro a jel více do centra. Vystoupil jsem na zastávce Lumphini, kde se také nachází stejnojmenný park.
| Lumphini park |
Prošel jsem se po moc pěkném parku, poté jsem se zastavil na menší jídlo a šel do druhého parku Beniakitti, který byl poblíž Lumphini parku. Ten byl opravdu krásný. Pěkné cestičky, spoustu zeleně a hlavně naprostý klid. Fakt pecka a moc doporučuju. Na konci parku byl neuvěřitelný, obrovský model centra Bangkoku. Nic takového jsem nikdy neviděl, model mohl mít tak 10x10 metrů a byl udělaný dopodrobna.
| Fascinující Beniakitti park |
| A obrovský model centra Bangkoku |
Zamířil jsem ještě k vodě a ze stanice Sukhumvit jsem se vrátil dvě zastávky na moji hlavní stanici. Vedle stanice jsou dvě velká nákupní centra, tak jsem do jednoho zavítal. Asi 7 pater všeho možného. Tak jsem si zde dal oběd a šel se projít po okolí, abych zjistil, co kde je.
Blížila se 14. hodina, tak jsem se pomalu vrátil k ubytování, ubytoval se a začal pracovat. Pokoj jsem měl relativně dobrý, nicméně místo k práci to nebylo úplně ideální. Stůl byl moc vysoký, tak jsem si musel poradit nějakým podsedákem z polštáře. Pracoval jsem až do večera.Centrum Bangkoku - Den 23 - Středa 5.2.
V 7 ráno už jsem byl hore, takže jsem posnídal a vyrazil poznávat Bangkok. Tentokrát jsem jel na stanici Sanam Chai, což je přibližně 25 minut metrem. Místo je to přímo u řeky. Musím se přiznat, že jsem téměř neměl udělaný žádný plán a spíš šel po bodech, které jsem měl v mapě.
| Přejezd přívozem k chrámu Wat Arun |
První zastávkou, velice zajímavou, byl chrám Wat Arun. K němu jsem se dostal z blízkého přístaviště za 5 THB. Ano, 5 THB za přejezd řeky z jedné na druhou stranu. Řeka byla hrozně znečištěná, v tomto by se fakt mohl koupat akorát blázen.
Zrovna otevírali, takže zde ráno nebylo mnoho lidí. Vstup byl za 200 THB a bylo tady více budov a míst, která se dají navštívit. Strávil jsem tady několik desítek minut a vrátil se přívozem na druhou stranu řeky.
Dál jsem procházel centrem a chtěl se zkusit dostat do Grand Palace, což je velký objekt, královský palác. U vstupu mi paní řekla, že nemám dlouhé gatě, že si mám tam vedle něco koupit. Načež jsem řekl, že děkuji a odešel. Zvenku ale pěkný komplex.
| Výhled z Grand Mount |
| The Grand Mount |
Výhledy nádherné na celé centrum Bangkoku. Posunul jsem se ještě do Rommani parku, chvíli odpočinul a vydal se už zpět domů. V metru a poblíž metra vždy bylo spoustu stánků s jídlem a vším možným, takže jsem u jedné paní koupil oběd i večeři. Ceny v Bangkoku byly naprosto směšné. Jedna porce, například rýže a kuřecí maso za 60 THB, což je přibližně 45 Kč. A ještě je to fakt dobré!
Jim Thompson House Museum - Den 24 - Čtvrtek 6.2.
Po snídani jsem se opět odebral do města. Nejprve jsem se prošel po parku Lumpini. Spoustu lidí tady ráno běhá, cvičí nebo jen tak odpočívá u vody. Moc příjemné ráno tady. Dnes mě čekala návštěva musea.
Jim Thompson byl americký obchodník s látkami, udělal velký byznys a postavil si tady dům, který jsem hodlal navštívit, protože byl předělán na muzeum. Bohužel pan Thompson v 60. letech zmizel v kopcích v Malajsii a nikdo ho už nikdy nenašel.
| Jim Thompson House Museum |
| Obývací pokoj pana Thompsona |
Prohlídka musea trvala přibližně hodinu a mělo to dobrou kvalitu - spoustu zajímavých předmětů, taky pohled na to, jak se žilo v 60. letech.
Kousek od muzea byl velký, asi jeden z největších nákupáků, takže jsem si ho šel projít - Siam Paragon. A byl to mazec. Spodní patro - tak 200 stánků s jídlem. Ve 2. patře všechny možné automobilky - Tesla, BMW, Mini, Maseratti. Kolem mě ještě jezdil i uklízecí robot. Připadal jsem si jak v jiném světě. Ve 3. patře všechny možné známé obchody s oblečením, další patro třeba vše elektronika. Nakonec jsem se vrátil do spodního patra, obcházel jsem stánky a restaurace s jídlem, až jsem něco vybral a poobědval.
Přešel jsem k nadzemce, následně jsem ještě přesedl na metro, zašel si nakoupit a do večera už jen pracoval. A těšil se na další dny.Muay Thai turnaj - Den 25 - Pátek 7.2.
Pátek jsem si na celý den vzal volno, takže jsem vstával i později. Chtěl jsem se projet po kanálech Bangkoku. Metrem jsem přejel jednu stanici na Sukhumvit a zde už čekal na místní lodní MHD.
Jízda byla docela nářez, lodě jezdí poněkud staré, oprýskané, tak jsem jen čekal, kdy se potopíme. Motor rachotil, jak kdyby měl vyskočit z lodi. Ale bylo to fajn, projel jsem se i kolem včerejšího muzea, až jsem dojel na konečnou zastávku v centru. Cesta lodí stála 16 THB.
| Lodní MHD po kanálech Bangkoku |
| Trochu kultivovanější loď |
| Ten kontrast - nádherný Wat Arun a nepořádek v řece |
Cestou jsme míjeli i nádherný chrám Wat Arun, který jsem už dříve navštívil. A byly to krásné výhledy na okolní mrakodrapy. Fajn projížďka.
Vysedl jsem na zastávce Sathorn pier, kde se dá pěkně nasednout na nadzemku. Přiblížil jsem se tedy k metru a jel zpět na ubytování. Po cestě v metru jsem si ještě koupil oběd i večeři za směšných 80 THB a chvíli si odpočinul.
Odpoledne mě čekal výlet hoodně na sever Bangkoku. Můj plán a sen bylo si někdy zajít na turnaj bojových sportů Muay Thai. Možnost byla i na Koh Samui, ale říkal jsem si, že si to nechám na Bangkok. Takže jsem se vydal metrem a nadzemkou na sever Bangkoku, na Lumpinee stadium. Tady tento stadion, postavený výhradně pro tento typ turnajů, dokáže pobrat až 4500 lidí. Lístek stál pohodových 1000 THB, měl jsem koupen online. K aréně jsem přijel raději dříve, asi dvě hodiny před začátkem, který měl být v 19:30. Kolem stadionu už se pomalu objevovali další lidé. Takže jsem si dal večeři a počkal na otevření, které proběhlo hodinu před začátkem.
| Aréna uvnitř |
| A jdeme na to! |
Turnaj se jmenoval ONE Lumpinee, který patří pod velkou organizaci ONE Championship, která tyto turnaje pořádá. Zápasy dokonce běžely i v televizi. Aréna nebyla úplně plná, ale odhadem 4000 lidí zde mohlo být. Zápasy pěkně odsýpaly, některé fighty byly slabší, některé byly suprové. Hlavně mi přišlo, že někteří borci (i oba dohromady) prostě šli do zápasu bez nějaké taktiky, jen se zmydlit a nějak to dopadne. Celkově se konalo 12 zápasů a byl to obrovský zážitek!
Zkusil jsem ještě 7Eleven, ale zjistil jsem, že po půlnoci se neprodává pivo ani žádný alkohol, takže jsem si koupil jen nějaké jídlo, šel na ubytování, pustil ještě chvíli seriál a šel pozdě spát.
Fotbalový zápas - Den 26 - Sobota 8.2.
V sobotu jsem vstával později, i kvůli pozdnímu návratu. Mým cílem na dopoledne byl Chatuchak Weekend Market. Největší tržiště v Thajsku, které má přibližně 15000 stánků. Neuvěřitelné. Už když jsem sem přišel, tak jsem se regulérně ztratil. Pro nějakou orientaci, kde vůbec jsem, jsem používal Google Mapy.
| Bludiště |
Spoustu obchodů, suvenýrů, oblečení, stánků s jídlem, dokonce i uvnitř bylo spoustu možností na masáž. Mazec. Takže jsem se procházel a díval se, co se prodává a za jaké ceny. Nakoupil jsem spoustu suvenýrů, abych to už měl z krku a nemusel to do konce výletu řešit. Ale tolik věcí pohromadě, to jsem asi nikdy neviděl.
Podařilo se mi vyjednat nějaké slevy, když jsem toho kupoval víc. Po 3 hodinách už jsem toho měl docela dost, tak jsem se vrátil zpět na ubytování, dal si oběd a odpočinul.
Co bych to byl za fanouška fotbalu, kdybych nenavštívil nějaký zápas? V Bangkoku je několik týmů, které hrají první ligu. Jeden hrál už v pátek, což mi kvůli turnaji Muay Thai nevyhovovalo. Tak jsem si našel jiný, který hrál v sobotu v 18:00 - Muangthong United. Po třetí hodině jsem tedy vyrazil na metro a opět jako v pátek jsem jel hodně na sever, tentokrát jsem jel ještě dvěma nadzemkama. Cesta byla dlouhá, ale raději jsem vyjel dříve. Poslední 3 kilometry ke stadionu jsem si objednal moto taxi za 45 THB, takže pohoda a za 10 minut už jsme byli u stadionu.
| A jedemeee |
Z venku na mě zapůsobil stadion jako škaredá plechová bouda. Koupil jsem si lístek na hlavní tribunu za 220 THB, koupil si jídlo v místním stánku a hodinu před zápasem jsem šel na tribunu. Zajímavá věc je, že když se vejde na stadion, tak zde nejsou toalety ani žádné stánky s jídlem a pitím. Člověk ale může vyjít z tribun a vstupu, koupit si v okolí něco a zase se vrátit.
| Thunderdome stadium |
Uvnitř stadionu to ale nebylo tak špatné, i když místa na nohy nebylo moc. Týmy už se rozcvičovaly, pro zajímavost - za domácí byl na střídačce hráč Aly Cissokho, který hrál například na Valencii, Liverpool nebo Aston Vilu. Tak si asi udělal na několik let výlet do Thajska a hraje tady už asi třetím rokem ligu.
Po rozcvičce a nástupu týmů na hřiště hrála hymna a mohli jsme začít! Kvalita fotbalu nebyla úplně nejhorší, pokud bych to přirovnal, tak možná naše druhá liga? Domácí byli více na míči, bohužel udělali chybu a první poločas prohráli 0:1. O poločase proběhla očekávaná změna - Aly šel na plac za bouřlivého přivítání domácího kotle.
Druhý poločas probíhal jako ten první, domácí byli lepším týmem, ale bez nějakých velkých šancí. Zápas, který sledovalo 3500 lidí, se blížil ke konci. Skóre bylo stále nepříznivé, ale domácí se nevzdávali. Udělali několik změn v sestavě, i kvůli zraněním.
A pak to přišlo! Rozhodčí nastavil 6 minut. V 91. minutě přišlo vyrovnání, domácí se prosadili po zakončení střídajícího hráče. Fanoušci byli nadšení, ale ne ještě spokojení. Do konce zbývaly 4 minuty, domácí stále do toho šlapali a nechtěli se spokojit s remízou. Už to pomalu vypadalo na konec zápasu, ale stalo se něco neuvěřitelného. Přišel centr do vápna a hádejte, kdo vstřelil svoji první branku v dresu United? Aly Cissokho!! Neskutečný nářez, všichni byli u vytržení, hráči, fanoušci, a hlavně trenér, který byl celý zápas na prášky, když se nedařilo vyrovnat.
Rozhodčí píská konec a domácí, díky obratu v nastavení, vítězí 2:1! Tak takový průběh jsem vůbec nečekal a nakonec to mělo grády. Fanoušci i po konci vyvolávali Alyho i celý tým, bylo to parádní.
Erawan museum, The Ancient City - Den 27 - Neděle 9.2.
Vstával jsem v 7, protože jsem měl nabitý den! Po dvou výletech na sever Bangkoku, jsem se tentokrát vydal opačným směrem - na jih.
| Obrovský slon se 3 hlavami |
První zastávkou bylo Erawan Museum - obrovský slon se 3 hlavami, který jde vidět z velké dálky, protože je asi 15 metrů nad zemí. Wow. Zakoupil jsem vstupenku a šel se podívat dovnitř. Moc pěkné schodiště a celkové prostory "pod slonem". A taky hezky upravené okolí.
| Schodiště uvnitř slona. Obsahuje taky planetární expozici |
Venku mě pán za 20THB zavezl ke stanici nadzemky a já pokračoval dál na jih. Na konečnou, která se jmenuje Kheha, jsem přijel docela rychle a super bylo, že za 20 THB jsem mohl jet pickupem do 4 kilometry vzdáleného The Ancient City - starověkého města. Úplně jsem nevěděl, co od toho čekat, jen jsem věděl, že to bude zajímavé. Ale až tak, tak to byla bomba.
| Půjčil jsem si taky zřejmě starověké kolo |
Lístky jak do muzea, tak do tohoto městečka jsem koupil den předem online přes klook.com. Cena byla asi 450 Kč. Kdybych to kupoval zvlášť a na místě, tak si myslím, že bych zaplatil asi 1000 Kč. Ještě že je ten internet a narazil jsem na tento web, kde jsou slušné slevy.
Vyzvedl jsem si mapu, zaplatil 150 THB za kolo a vyzvedl moje prehistorické kolo. První kolo, které jsem měl, tak nemělo sedátko. Tak mi pán teda dal jiné kolo. Sedátko nešlo zvednout, zadní brzda moc nebrzdila. I rodina z Polska, která si vyzvedávala kola, byla v šoku. Ale aspoň to byl zážitek se vším všudy.
| Můj kostitřas |
| Nádherně vymyšlený chrám na vodě |
Všechny objekty obrovsky fotogenické, vždy jsem na kole přejel k dalšímu, zastavil se a podíval i třeba dovnitř nebo se prošel. Celková rozloha toho městečka byla naprosto nepředstavitelná a jsem rád, že jsem měl kolo, takže se dalo rychleji pohybovat.
Celkově jsem se po celém areálu projížděl skoro 6 hodin, dvakrát jsem se zastavil na jídlo a pak na shake. Byl jsem i trošku připálený od Slunce, přecejen jsem od rána byl venku.
| Plovoucí trh, kterých je po Thajsku spoustu |
| Projížďka na slonech |
| Opravdu spoustu zajímavých staveb |
Kolem čtvrté hodiny jsem se vrátil na začátek areálu a vrátil kolo. Taxikář mi nabídl svezení za 250 THB, tak jsem mu s díky řekl, že se zbláznil a šel pěšky k hlavní cestě. Viděl jsem, že tam stojí pickup, podobný, jako jsem jel už dopoledne. Tak jsem rychle přešel cestu nadchodem a zeptal se, kolik peněz k první stanici nadzemky. Řekl mi, že 10 THB. Nasedl jsem k rodině, která už zde byla a jeli jsme. U stanice jsem si ještě zašel do 7Eleven na nějaké jídlo a pití. I když jsem měl dnes s sebou dost vody, tak jsem stejně byl dehydratovaný.
| Train Night Market a 620ml |
Měl jsem ještě jednu zastávku - Train Night Market Srinakarin. Z jedné nadzemky jsem přesedl na druhou. Byl jsem tu sice dříve, ale pomalu už začaly otvírat obchody, tak jsem se prošel a koupil si pivo a poseděl. Poté už bylo spoustu obchodů otevřených, takže jsem se pořádně prošel a nakonec si ještě koupil dres Thajska. Musel jsem. Zašel jsem si také na jídlo a dal si ještě jedno pivo. Bylo to větší pivo jako to první, 620ml a cena 60 THB, takže úplná pohoda.
| Train Night Market jinak! |
Moc jsem si užíval tento nedělní večer, protože už mě moc času v Thajsku nezbývalo. Přemýšlel jsem nad vším, co jsem tady zažil, na různé situace a zážitky a byl jsem nadšený a naprosto spokojený s tím, že jsem tento krok udělal. A i na ten Bangkok jsem si vlastně dost příjemně zvykl. Nikdy bych to nechtěl vrátit zpět.
Poté už jsem se vydal zpět na nadzemku a jel na její konečnou, kde jsem přesedl na metro a dorazil zpět. Nakoupil jsem si něco v 7Eleven a po dalším peckovním dni jsem si pustil film a šel spát.
Asiatique Riverfront a další noční market - Den 28 - Pondělí 10.2.
Zbývali mi poslední dva celé dny v Bangkoku. Proto jsem se rozhodl pracovat už od rána, abych měl pak volné odpoledne a večer. Měl jsem ještě dvě místa, která jsem chtěl navštívit a bylo lepší tam jít až odpoledne.
Bangkok byl skvělý v tom, že když si chtěl člověk zajít na oběd nebo pro oběd, tak nemusel ujít úplně moc kroků. U mě to byla zhruba jedna minuta od ubytování. Plno stánků a možností, co si vzít s sebou. Jeden jsem tedy kolem oběda navštívil. Vzal si rýži s masem a dezert, menší sendvič. Za tohle celé jsem zaplatil neskutečných 55 THB. A k tomu u druhého stánku jsem si vzal ledový shake za 15 THB. Takže celý oběd mě stál asi 53 Kč. V Bangkoku opravdu nebyl problém jíst levně.
| Oběd a dezert za 55 THB |
V 16 hodin jsem skončil s prací a vydal se do města. Nasedl na metro, přestoupil na nadzemku a dorazil do stanice Saphan Taksin - je to stanice, kde jsem nastupoval, když jsem vystupoval z lodi v pátek. Pak už jsem se vydal pěšky do nedalekého Asiatique Riverfront. Je to místo, kde jsou obchůdky, restaurace, přístaviště a velké russké kolo. Ale je to taky dost turistická oblast, což jsem zjistil, jak jsem sem dorazil. Hlavně cenově.
Prošel jsem se kolem, zamířil k řece, bylo zde mnoho lidí. Pak mě jeden pán zlákal na akci pivo 1+1 zdarma. Nebyla by to úplně špatná nabídka, kdyby to jedno pivo nebylo za 170 THB. Ale těch 85 THB za jedno bylo nakonec relativně dobrých. Poseděl jsem, odpočinul a užíval si pomalu zapadající slunce. Bylo skvělé, že bylo stále příjemně teplo, což mi prostě více vyhovuje než zima. I přesto, že mám moc rád hory.
| Noční kolo, tržiště a život |
Vydal jsem se do ulic Bangkoku a procházel jsem se až do čtvrti Bang Rak, kde je spoustu mrakodrapů a je to spíše modernější čtvrť. Šel jsem i kolem druhého největšího, ale asi nejznámnějšího mrakodrapu Mahanakhon. Nasvícený noční Bangkok je úžasný. Za tu dobu, co jsem tu byl, tak jsem ho až tak neprozkoumal, protože většinu dní jsem se po něm pohyboval během dne.
| Mrakodrap Mahanakhon |
Cíl byl dorazit na Patpong Night Market. Vím, to jsou furt nějaké markety, ale ona ta atmosféra je zde prostě parádní. Toto byl ale trochu specifický market. Kromě klasických suvenýrů a stánků s jídlem je zde i opravdový noční život - spoustu strip klubů a různých show. Bylo kolem osmé hodiny a holky se už kroutily u tyčí a další lidé lákali právě na tyto show.
| Kdo má rád noční život, tak zřejmě toto je to pravé místo |
No, já tam poslal kebab, obešel stánky a jelikož byl blízko i park Lumphini, tak jsem se po něm ještě chvíli prošel, zamířil na metro a jel na ubytování.
Chinatown - Den 29 - Úterý 11.2.
Úterní den začal stejně jako ten pondělí. Od rána prací, pak oběd ze stejného stánku a konec práce v 16:00. Nasedl jsem na metro a objevil se v Čínské čtvrti. Nejprve jsem prošel různé uličky směrem k řece, spousta z nich byla pěkně vykreslena. Uličky se jmenují Talat Noi. Bylo znát, že jsme v čínské čtvrti.
| Street Art na Talat Noi |
| Čínská čtvrť |
Přiblížil jsem se k hlavní ulici v Čínské čtvrti, tam už to žilo daleko více. Tak jsem si dal i nějaké jídlo - závitky a byl jsem spokojený. Dál jsem pokračoval a procházel se.
Navštívil jsem také Chinatown Market Chaloem Buri - nojo, už je to tady zase, další market. Dal jsem si zde aspoň pivo a užíval si poslední den v Bangkoku.
| Čínská čtvrť je parádní |
Začínalo zapadat Slunce, tak jsem se vydal kousek k řece, tento výlet jsem chtěl zakončit pořádným západem Slunce. Našel jsem super místo, kde jsem si sedl, pozoroval západ, lodě a vše okolo toho. A analyzoval můj výlet.
| Západ Slunce nad Bangkokem |
Chvíli jsem ještě pobyl v Čínské čtvrti a pak se vydal směrem na západ. Chtěl jsem totiž vidět nasvícený chrám Wat Arun. Byla to fajn procházka, bylo teplo.
| Čínská čtvrť večer |
Po cestě jsem ještě narazil na květinový trh. Milion stánků s květinami všech různých typů.
Až jsem dorazil k řece a viděl Wat Arun. Tak to byl fakt nářez. Svítící chrám.
| Noční chrám Wat Arun |
| I s lodí |
Procházel jsem se ještě přes centrum, kolem Královského paláce a směřoval jsem to směrem k metru. Ještě se mi ale nechtělo jet, tak jsem vždy šel dál a dál, i když jsem už viděl stanici. Až jsem trošku nečekaně došel tam, kam bych to nečekal. Zpět k Chinatownu a hlavně na market, kde jsem si dával předtím pivo.
| Kanál v Bangkoku |
Potřeboval jsem ještě utratit nějaké bathy, takže jsem si dal k večeři moje poslední mango sticky rice. A kvůli dehydrataci samozřejmě pivo.
| Mango sticky rice |
Byla zde skvělá atmosféra, pán hrál na kytaru, všichni se bavili a já si říkal, jak je ten svět krásný. A jaký to byl úžasný měsíc. Nejlepší měsíc v životě? Řekl bych, že ano.
| Chang |
Bylo půl desáté večer a byl čas se odebrat zpět na ubytování. Poslední střípky Bangkoku, poslední chvíle ve městě. Metrem jsem se dostal zpět na ubytování.
| Airbnb v Bangkoku |
Odlet domů - Den 30 - Středa 12.2.
Ráno se mi fakt nechtělo balit. I když jsem měl spoustu času, tak se mi opravdu nechtělo. Nechtělo se mi letět pryč z tohoto tepla, z té pohody. Z těch zážitků. Ale co už.
Skočil jsem si ještě nakoupit do 7Eleven, abych měl dostatek jídla na celý 30hodinový den. Posun 6 hodin zpět znamenal, že se mi můj den trošku natáhl, i když nenatáhl.
Pečlivě jsem zabalil celý kufr a doufal, že se vlezu do limitu 23 kilogramů. Před desátou jsem opustil ubytování, přešel k metru, jednou zastávkou jsem se dostal k vlaku, který mi jel na letiště.
Měl jsem pro jistotu dobrou rezervu, odbavil kufr (nakonec jen 19 kilogramů - to jsem mohl nakoupit víc blbostí!), kde mi pomohla příjemná paní. Tak jsem se šel sám odbavit, vše proběhlo naprosto v pořádku.
Pán na kontrole se i zasmál mému tričku - koupil jsem si tričko s logem 7Eleven - obchodu, do kterého jsem chodil dennodenně. Pak se přesunul do správné části letiště, kde byl naprostý klid. Mnoho letadel z této části asi nelétá.
Poslední peníze jsem utratil za jídlo v McDonaldu, ať zbytečně nevezu bathy zpět. Pak jsem si vytáhl časopis a četl si. Chvíli před nástupem do letadla za mnou došel pán, že dělá průzkum, tak jestli mu můžu na tabletu vyplnit nějaký dotazník ohledně mého pobytu v Thajsku. Tak jsem mu to s chutí vyplnil. Nutno říci, že těch otázek bylo asi 170. Za odměnu jsem dostal malou taštičku.
| Moje letadlo |
Byl čas nastoupit do letadla. Opět jsem naštěstí seděl do uličky, takže jsem nastupoval až v poslední skupině. Odlet byl stanoven na 14:00. Odletěli jsme s menším zpožděním, let měl trvat 11 hodin, což se nakonec ukázalo jako slušný odhad.
| Srandovní animace - jak kdyby si to pilot rozmyslel a letěl zpět |
Let probíhal relativně dobře, často jsem raději si stoupl, prošel se a protáhl se. Zvládl jsem 2 filmy a napsat zhruba prvních 13 dní tohoto výletu + jsem si ještě četl a poslouchal podcasty. Takže jsem to aspoň využil na tyto činnosti. Letadlo dosedlo ve Vídni přibližně v 19:45, pro mě to ale bylo 1:45. Čekalo se na kufry, takže z Vídně jsme vyjeli až 20:30 a po půl jedenácté (to znamená v 4:30 ráno) jsem dorazil až domů.
| Nádherné přivítání ve Vídni - déšť a zima |
Poznámky a tipy
- Není se čeho bát. Naprosto všude jsem se cítil v bezpečí. Právě vše bylo naopak - všichni byli milí, příjemní, usměvaví, skromní a vděční
- Do Thajska byste měli mít u sebe v hotovosti aspoň 20000 THB nebo ekvivalent v jiné měně. Já jsem to vyřešil tak, že jsem si vybral za ne moc dobrý kurz aspoň 2000 THB a vzal s sebou ještě 700 USD. Dolary jsem pak vyměňoval ve směnárně na Koh Samui (Lotus Lamai) a pak v Superrich v Bangkoku - ti mají dobré kurzy
- Na ostrově si půjčte skútr. Je to jako jezdit na kole a hlavně si můžete kamkoli zajet rychle. Možností jsou i pickupy, ale už je to dražší. Zejména na ostrově jsou ceny za dopravu spíš dražší než v Bangkoku.
- Naopak v Bangkoku jezděte metrem, nadzemkama nebo si klidně objednejte Grab moto taxi. Ceny jsou nízké a je to zážitek.Pro MHD jsou tam automaty na jízdenky nebo okýnka. Po zaplacení vám vypadne takový žeton, který je potřeba mít u sebe i při výstupu.
- V Bangkoku jezte ve stáncích. Je to za pár korun a taky moc dobrá jídla. Ptejte se, jestli je to "spicy" - pálivé. Když vám řeknou, že little, tak je to pálivé trošku víc.
- Zajděte si na turnaj Muay Thai - v Bangkoku dvě arény - Lumpinee stadium a Rajadamnern stadium.
- Nekupujte si fyzickou SIM kartu do telefonu, ale využijte eSim. Většina nových telefonů už eSim podporuje. Já jsem si koupil eSIM na měsíc za 15 dolarů, kde jsem měl pouze data 30 GB. Myslím, že bych to v pohodě zvládl i s 15 GB.
- Všude jsou obchody 7Eleven, takže není problém si kdykoli nakoupit. Karty ale berou až od útraty 200 THB a více.
A kolik to teda celé stálo?
Na začátek musím říct, že jsem se určitě mohl více omezovat, zaplatit si i levnější ubytování apod. Ale tím, že jsem i pracoval, tak jsem chtěl mít dobré podmínky a taky si to hlavně celé užít. Letenky a ubytování jsou zvlášť, v ostatních věcech jsem už jen vypsal dané věci a dal celkovou hodnotu. Ceny jsou přibližné, i kvůli změnám kurzů a směně peněz.
Letenky
- Zpáteční letenka Vídeň - Bangkok: 20.700 Kč
- Zpáteční letenka Bangkok - Koh Samui: 4.000 Kč
Ubytování
- Amy Village Koh Samui: 22.660 Kč
- Residence Yu Bangkok: 6.200 Kč
Ostatní věci
- Pronájem skútru: 3.300 Kč
- Cestovní pojištění: 2.200 Kč
- Jídlo, pití, vstupy, taxi, eSim, nákupy obchody, doprava, PHM, výlety, masáže, suvenýry, metro: cca 25.000 Kč
Závěr
Pokud jste to dočetli až sem, tak jste opravdu držáci! Měsíc v Thajsku utekl jako voda a tímto textem si do budoucna uchovám co nejvíc vzpomínek, až si to budu znovu číst třeba za půl roku, za rok nebo 5 let. A taky pro vás přiblížit, jak může taková pracovní dovolená vypadat. Pokud budete mít jakékoli dotazy, tak moc rád odpovím.
Thajsko je úžasná země a i přesto, že jsem navštívil pouze dvě místa, tak jsem poznal to, jakým způsobem se tady žije. Jak jsou všichni milí, usměvaví, pozitivní, nápomocní a skromní. To si budu pamatovat nejvíce. Díky, Thajsko, neviděli jsme se naposled!
Komentáře
Okomentovat